Kojetín (něm. Kojetein) je katastrální a politická obec, 3 km na východ od Starého Jičína vzdálená a položena v sedle mezi kopci svincem a hůrou. S městy Starým i Novým Jičínem je spojena okresní silnicí. Svinec je pro krásný rozhled hojně turisty navštěvován. Katastrální rozloha obce (r. 1930) obnáší: 264*40 ha, z toho na role 164*59 ha, na luka 20*51 ha, pastviny 33*68 ha, zahrady 6*65 ha, lesy 25*61 ha, na neplodnou 10*49 ha a zastavěnou plochu 2*42 ha připadá. Panství Starojičínskému patří 68*51 ha lesa.
Obec čítala r. 1790: 166 obyvatel a 26 domů; r. 1834: 32 d. a 178 obyvatel (85 m. a 93 ž.); r. 1880: 32 d. a 187 obyv.; r. 1890 bylo 33 d. se 191 obyv.; r. 1921: v 37 domech bylo 197 obyv. národnosti československé a náb. Římsko-katolického. R. 1930 bylo napočteno 235 obyvatel ve 44 domech.
Domy původně dřevené jsou z polovice již nahrazovány zděnými; stojí ve dvou skoro rovnoběžných řadách a uzavírají prostrannější náves, na níž téměř uprostřed je postavena kaplička P. Marie.
Obyvatelé se většinou živí zemědělstvím. Rolníku je celkem deset. Majitelé menšího počtu rolí jsou vyučeni řemeslu, zejména zedničině, a hledají ještě živobytí v N. Jičíně. Poněvadž obec je vysoko položena , zůstává mnoho pozemků pastvinami. Proto se pěstuje hojně hovězí dobytek, který se od jara do zimy jen pase. Dle sčítání z r. 1930 se v obci napočetlo: 16 koní, 160 kusů hověz. a 40 kusů vepř. dobytka, 2 ovce, 21 koz a 15 včelstev. Tratě se jmenují: Na horech, pasekách, potůčkách, zátokách, kutech; Žlaby, Grušovi, Požahy, Nivy, V slatinech, U hranečníku. Panský les se zove háj.
O vzniku obce udržuje se v ústním podání pověst, že jméno vesnice Kojetín pochází od Kojaty, jednoho z 11 pacholků, sloužících na panství ve str. Jičíně, jemuž někdejší majitel panství za věrné služby dal na tom místě, kde se nyní Kojetín nalézá, vystavěti dřevěnou chalupu a kousek pole. - Jinak měla obec podobné osudy jako jiné vesnice k dominiu starojičínskému patřící. V Kojetíně v letech 1656 - 57 bylo jen 6 sedláků, kteří neměli mnoho polí.
Dle výpisu z rektifikačních akt panství starojičínské (zem. Archiv mor.)
Mikuláš Vítek, rychtář, 40 měřic v č. 1. Fabián Vahala měl 41 měřic, zeman,
Jan Michal měl 26 měřic v č. 2 Pavel Horák měl 25 měřic, sedlák,
Jan Holeňa měl 24 měřic v č. 3 Martin Holeňa měl 24 měřic, sedlák,
Martin Wojek měl 16 měřic v č. 4 Fabián Holý měl 15 měřic, sedlák,
Václav Havelka měl 21 měřic v č. 5 Jan Dřevák měl 21 měřic, sedlák,
Jiří dřevák měl 23 měřic v č. 6 Jakub Holeňa měl 22 měřic, sedlák,
Jakub Dřevák měl 11 měřic v č. 7 Jiří Čáp měl 17 měřic, sedlák,
Avšak tento grunt byl r. 1658 zrušen.
Domkáři bez polí byli:
Martin Juříček č. 8 Thomas Škarka měl 15 měřic, nádeník
Mikuláš Tvrdý č. 9 Martin Tvrdý měl 7 měřic, nádeník
Jan Holeňa č. 10 Jiří Juříček měl 1/4 měřic, nádeník
Matěj Vítek č. 11 Jan Kitrich měl 1/4 měřic, krejčí
Pusté grunty s polnostmi r. 1657: Petráš opustil grunt (č.12) pro bídu, měl 16 měřic, ale r. 1749 jej držel Matěj Pecha, sedlák, jenž měl 17 měřic. Jiří Kitrich opustil grunt (č.13) pro bídu, měl 18 měřic, ale r. 1749 jej držel Jakob Tvrdý, sedlák, jenž měl 29 měřic.
Od r. 1689 noví obyvatelé v chalupách byli: Jan Krůtiček, nádeník, Jan Kunštanský, nádeník, Marianna Vítková, nádenice a Friedrich Čáp, nádeník.
V obci Kojetíně v letech 1656 - 57 mělo 13 čísel měřic pozemků, ale v r. 1749 již 234 měřice pozemků. Obec byla tehdáž majitelem pole a lesa pode vsí celkem 6 měřic. Jména tratí a zpráv komise r. 1749 se udávají: Nad Slatinou, Bařince, Strašnica, Niva, Pode vsí, Sedlisko, Paseky.
Z popisu a zpráv komise r. 1749 plyne, že obec je na kopci položená a pole jsou ještě na vyšších kopcích na vápenité a kamenité půdě. Sotva jedna desetina se pro pěstění pšenice hodí. Žito v nejhorší půdě je proti přerovskému a holešovskému co do zrna velmi slabší, míra jeho za 5 - 6 stříbrných grošů se v nov. Jičíně prodává. Z lesíku obyvatelé skoro nic neprodají, kupují však dobře (výhodně) dříví od vrchnosti za 40 - 51 kr. sáh. Takový popis a protokol z r. 1749 v Kojetíně podepsal Fabián Váhala, fojt, Jakub Tvrdý, burmistr, Pavel Horák, Martin Holeňa a Jakub Holeňa za obec. Červená pečeť Poctiví obce Hostašovic (sic!, ne Straníka) byla přitisknuta.
Jak viděti, někde na gruntech r. 1749 byli již jiní majitelé usazeni než v r. 1656 - 57. rody Holeňů, Tvrdých, Vahalů a Ditrichů patří ku nejstarším v obci.
Sedláci robotovali 26 dní do roka, nové chalupy (chalupníci) po 13 dnech. Obec Kojetín jest přifařena do St. Jičína, a všichni obyvatelé (r. 1930) jsou římskými katolíky. Do r. 1908 byla také do St. Jičína přiškolena. Ale r. 1905 byla v obci zásluhou energického starosty obce Fran. Vahala postavena škola a zřízení školního expositura, která trvala do konce r. 1908. od 1. ledna 1909 pak byla zřízená samostatná jednotřídní škola a prvním učitelem a pak zet. Správcem byl Josef Glogar (1905 - 1908); def. Správcem jmenován byl po něm Jan Holub (1909 - 1919), Jan Antl (1919 - 1924), po něm Al. Šlezár. Ve škole r. 1930 dohromady 33 dětí. Při škole je učitelská (30 sv.) i žákovská (110 sv.) knihovna.
Obecní zastupitelstvo se skládá z 9 členů. Starostou je Teodor Tvrdý, rolník. Obec, nemajíce většího majetku leč kus lesa, uhrazuje všechna vydání obecními přirážkami, jež v r. 1923 obnášely 980%!
V r. 1909 založil učitel Jos. Glogar v obci Čtenářský spolek, který byl v r. 1920 přeměněn ve "Sbor dobrovolných hasičů".Tento má spolkovou knihovnu (410 sv.), jež plní i úkol obecní knihovny. R. 1920 založena byla tělocvičná jednota "Orel", ale později zanikla. Severovýchodně od obce asi 20 min. v pěkné, romantickém údolíčku stojí hostinec "Čertův mlýn" s rozsáhlou zahradou, jež bývá hojně obyvatelstvem z N. Jičína navštěvována. Samota patří také do katastru obce. Na tom místě býval dříve dřevěný mlýn, později opuštěný; sloužil za loupežnickou peleš po válce třicetileté. Dnes je to však oblíbené výletní místo.